Rody
Rod Černých
Rod Černých pochází z okolí Kutné Hory. Za zakladatele rodu je považován Jan Černý, který se narodil okolo roku 1728. Není jisté, kde se narodil, první písemná zmínka o Janovi pochází z roku 1753 z matriky oddaných, kdy si bere za ženu Kateřinu Tůmovou z Nových Dvorů. Tou dobou Jan žije v Třebešicích u Kutné Hory a tady začíná cesta rodu Černých. Jedná se o rod, který se hned po Tolerančním patentu přihlásil k protestantské víře, protože Jan umírá v roce 1783 jako protestant. Janovi potomci byli často ovčáky a žili pod Železnými horami. V polovině 19. století se několik bratrů přestěhovalo do Třech Dvorů u Kolína, kde se narodil v roce 1894 i můj dědeček Rudolf. V dnešní době najdete rod Černých nejen po celé republice, ale i v Severní Americe.
Rod Procházků
Za zakladatele rodu Procházků lze s jistotou považovat Martina Procházku, narozeného okolo roku 1655. Martin původně žil v Lišicích u Kutné Hory, později se přestěhoval do Svaté Kateřiny a odtud se rod Procházků rozšířil do širokého okolí Kutné Hory. Jedná se pravděpodobně o nejstarší zmapovaný evangelický rod Procházků z Kutnohorska. Většinou se jednalo o sedláky a rolníky se silnou vazbou na evangelickou víru, ale najdeme zde i mlynáře a jiné profese. V některým větvích přetrvala evangelická víra až do dnešních dnů. Procházkovi dnes stále hospodaří na statcích, které dříve patřili jejich předkům.
Rod Mojžíšů
Rod Mojžíšů se vyskytuje pod Železnými horami, konkrétně ve vesničce Borek, kam přišel nejstarší dohledatelný předek Leonard Mojžíš, narozen okolo roku 1673. Kde se Leonard a i jeho syn Leonard (nar. cca 1705) narodili není známo, protože ves Borek, dříve Franzdorf, byla založena až v roce 1715 Františkem Thunem. Rod Mojžíšů se vyskytuje na Náchodsku a směrem přes Jaroměř k Novému Bydžovu. Předpokládám, že Leonard přišel někde z této oblasti. Jedná se o selský evangelický rod, který se k protestantské víře přihlásil hned po tolerančním patentu. Rod se většinou drží v oblasti pod Železnými horami v různých vesnicích až koncem 19. století začíná expandovat po celém území Čech a Moravy. V dnešní době najdeme potomky Mojžíšů z Borku třeba v Brazílii.
Rod Rambousků
Rod Rambousků pochází z vesnice Mečeříž u Benátek nad Jizerou. Nejstarší doložený předek Jan Rambousek se narodil v Mečeříži. V roce 1753 se v Mečeříži narodil jeho syn Matěj, který se poté přestěhoval do Přerova nad Labem, kde se tato větev rodu rozrůstá do okolních vesnic a později do Prahy. Sourozenci Matěje jsou v pátrání a předpokládám, že žili v Mečeříži, stejně jako jejich otec Jan. Jedná se o římskokatolický rod, kde většina zatím nalezených potomků se po vzniku Československa přihlásila k Československé církvi.
Rod Pokorných
Rod Pokorných se začíná datovat před rokem 1674, kam spadá narození Jana Pokorného v Řečanech nad Labem. Z Řečan nad Labem se poté stěhuje Jakub Pokorný do Labětína. Potomci Jakuba rozdělují rod na několik větví. Habrkovickou, Seníkovskou a Zaříčanskou. Rod Pokorných je selský, evangelický rod, což dokládá i množství evangelických farářů z něj vzešlých. Z Habrkovické větve se rod dostává do Ameriky, ze Zaříčan se rod Pokorných díky faráři Václavovi Pokornému dostává do Brna. Dnes najdete potomky Pokorných na celém území Čech a Moravy.
Rod Bížů
Za zakladatele rodu je v současnosti považován Václav Bíža, narozen okolo roku 1716. Se svou ženou Annou žili v Horce u Čáslavi, pod Železnými Horami. I tento rod je evangelický od dob Tolerančního patentu. V okolí Horky se vyskytují další evangelické rody Bížů, ale vzájemná příbuznost zatím není prokázána.
Rod Nováků
Evangelický rod Nováků pochází z okolí Kutné Hory, přesněji první doložená zmínka o rodu je ve vesnici Svatá Kateřina, kde se narodil v roce 1817 Františkovi Novákovi syn Josef. Později se rodina stěhuje do vesnice Tuchotice. Josefův syn Josef Novák (1841–1887) se stává mlynářem na Rabštejnce na Vrchlici a od té doby je nejen rod Nováků, ale i Čermáků a později Procházků spojen s tímto místem až do šedesátých let 20. století, kdy Rabštejnka musela ustoupit nově budované vodní nádrži Vrchlice.
Rod Bezoušků
Rod kováře Matěje Bezouška se začíná datovat kolem roku 1761, kdy se Matěj narodil. Rod sídlil na jihovýchodním okraji dnešní Prahy v Dolních Jirčanech, později v Jesenici. A protože Praha byla blízko, najdeme Bezoušky i v Praze. Původně římskokatolický rod se později stává členem Československé církve. V rodu jsou zakořeněny umělecké geny, zejména písmomalířské.
Rod Dvořáků
Rod Dvořáků pochází ze Sán na Nymbursku. Nejstarším dohledaným předkem z rodu Dvořáků je Adalbert, dnes bychom řekli Vojtěch, Dvořák, jemuž se v roce 1742 narodil syn Jan. Dvořákovi byli původně evangelický rod, ale postupem času se oddělilo několik katolických větví, díky smíšeným manželstvím. Až do začátku 20. století se rodiny pohybovaly v okolí Sán a přilehlých vesnic.
Rod Kačerů
Rod Kačerů se mi podařilo zjistit, že pochází z Chvaletic. Původní ves Chvaletice dnes již prakticky neexistuje, musela v padesátých letech 20. století ustoupit povrchovému dolu na pyrit. Zůstala jen zástavba v okolí evangelického kostela, která se nyní nazývá Hornická čtvrť a je součástí města Chvaletice. Kačerovi jsou jedním z nejméně probádaných rodů. Ve Chvaleticích žilo několik evangelických rodin Kačerů, jejichž příbuznost zatím nemám potvrzenou. Za zakladatele rodu Kačerů považuji Tomáše Kačera narozeného v první polovině 18. století.
Rod Křinků
Za zakladatele rodu Křinků považuji Jakuba, tehdy se ještě jmenoval Skřinka nebo Skřimka, ale během času došlo k přejmenování rodových příslušníků na jméno Křinka. Jakub se narodil v Sovoluskách v Železných horách. Od dob tolerančního patentu (1781) je rod evangelický. Rod Křinků se prolíná několikrát s rodem Mojžíšů, rodem Bížů a s dalšími evangelickými rody v dané oblasti.
Rod Brunerů
Za zakladatele rodu Brunerů v dnešní době považuji Jakuba Brunera, narozeného okolo roku 1781. Z tohoto pohledu se jedná o jeden z nejmladších rodů. Je to dáno tím, že Jakub Bruner byl pastýř, což bylo obvyklé povolání evangelíků. Pod Železnými horami se vyskytuje několik rodin Brunerů, Bruniaků, Brunů, což mohou být pouze záměny příjmení, ke kterým často docházelo. Potomky rodu Brunerů můžeme najít od Přelouče až po Prahu. Zajímavé by bylo nalézt propojení mezi jakubem Brunerem a Rudolfem Bruner-Dvořákem, zakladatelem reportážní fotografie, jehož otec byl evangelík v Přelouči.
Rod Čejků
Rod Čejků se začíná psát kolem roku 1781 v Kutné Hoře, kde se narodil Jan Čejka a kde společně se svojí ženou Dorotou, rozenou Zajícovou z Drobovic vychovávali svých 8 potomků. Rod Čejků se několikrát prolíná s rodem Procházků, proto tato větve rodu jsou zmapovány nejvíce. Ostatní větve rodu jsou zatím zahaleny jemnou mlhou. Je zajímavostí, že do rodu Čejků patří i evangelický farář Jan Šantrůček z Libenic, který křtil, oddával i pohřbíval své příbuzné ze širokého okolí, protože v té době byl Libenický sbor, krom Močovického, jediný v okolí Kutné Hory.
Rod Čermáků
Jeden z nejstarších sledovaných rodů, Zakladatelem se stává Václav Čermák narozen mezi lety 1600–1620, pravděpodobně v Chotouni na Kolínsku, kde žili jeho potomci. Po Tolerančním patentu je uváděn rod jako evangelický. Většinu potomků Čermáků lze nalézt v matrikách evangelického sboru ve Velimi, kde na zdejším hřbitově je velká hrobka Čermáků. Po rodu Procházků se jedná o jeden z nejprobádanějších rodů z minulosti.
Rod Vorlů
Rod Vorlů začíná u Václava Vorla, který žil Jirovicích na Benešovsku. Václav se narodil před rokem 1800. Vzhledem k tomu, že v tomto rod jsem v podstatě nebádal, je až na výjimky zahalen tajemstvím, kromě větve vedoucí k Rambouskům. Rozhodně je po čem pátrat, protože indicie vedou hluboko do minulosti.
Rod Cibulků
Josef Cibulka, kterého momentálně považuji za zakladatele rodu, se narodil pravděpodobně v roce 1719 neznámo kde, ale jeho potomci se rodili v Jesenici pod Prahou, kde se rodiny Cibulků vyskytují do dnešních dnů. Další potomky roku Cibulků nalezneme ve vesnicích v okolí Jesenice a v Praze.